Under the sheets| 4.díl

21. června 2013 v 12:22 | ♥Lara |  Under the sheets

Tak je tady Under the sheets :) Pár lidí se mě už ptalo, kdy přibude jaká povídka a tak. Hromadně vám teď odpovídám, že je to většinou tak za 3-4 dny :) Jelikož nemůžu přidávat pořád jenom jednu a snažím se to střídat :) To je asi vše, co bych tak dneska napsala :D Jinak brzo pojedu pryč, pak se vrátím a budu jenom pár dní doma a pak zase pryč, takhle to bude trvat až do poloviny srpna, tudíž aktivita na blug bude snížená :)

!NEČTEŠ=NEKOMETUJ!

Jinak názory na povídku prosím ne stylu ,,super díl" nebo ,,těším se na další" popřípadně ,,umíš dobře psát" ;)
Každý smysluplný názor mě naopak neuvěřitelně potěší!






-Pohled Eleanor-
"Zbytek si nechte." řekla jsem taxikáři a vtiskla mu do jeho hnusně upocené dlaně zmačkanou bankovku.
"Díky." usmál se na mě a já rychle vystoupila ven z taxíku, jak já nesnáším tenhle dopravní prostředek. Jediné co je horší, je metro. Do toho by mě už nikdo nikdy nedostal.
Vešla jsem dovnitř velké cihlové budovy, na které visela bronzová cedule "Psychiatric hospital dr. Drain". Hned jsem vešla do příjemně zařízené recepce a zamířila k pultu, kde jsem si i odložila kafe a krabici s makaronkama.
"Dobrý den." pozdravila jsem s menším úsměvem starší sestřičku, která seděla za pultem. Znala jsem jí, byla tady vždycky, když jsem přišla.
"Zdravím. Dlouho jste tady nebyla." zhodnotila s přívětivým úsměvem a podala mi knihu návštěv. "Což je škoda, nikdo tu zatím za Debby nebyl." řekl s povzdychem.
"Cože? Celý měsíc?" řekla jsem a přitom odtrhla pohled od knihy, do které jsem zrovna zapisovala svojí návštěvu. "Jak je na tom?" zeptala jsem se s nadějí. Na téhle klinice bylo dobré, že o všechny své pacienty pečovali, jak nejlépe to šlo, vlastně mi přišlo, jako kdyby to byla velká rodina. Ovšem ty peníze za pobyt tady nebyly zrovna malé.
"O moc lépe! Však uvidíte sama. Je pořád na stejném pokoji." usmála se na mě a já jí na rozloučenou kývla, potom jsem vyběhla do prvního patra a našla příslušný pokoj.

Zaklepala jsem na dveře a rovnou vešla. Hned jsem uviděla Deborah, jak seděla v koženém křesle a zrovna dělala něco na iPadu. Měla na sobě krémový lehčí svetřík s dlouhým rukávem a šedé šortky, své krásné blond vlasy měla sčesané v culíku. Vypadala o tolik lépe, než předtím.
"El!" vykřikla nadšeně, jakmile mě spatřila a na její tváři se objevil nefalšovaný úsměv, který jsem na ní viděla ani nepamatuju.
"Debby!" oslovila jsem jí a šla k ní, posadila se do křesílka vedle toho jejího. Položila jsem kafe a krabičku na stoleček, který byl mezi námi. Ona to udělala stejné se svým iPadem.
"Tak ráda tě vidím. Povídej, co prázdniny? Jak sis je užila beze mě?" zeptala se a bylo vidět, že chce vědět všechno, co se stalo, ale na druhou stranu zněla trochu ublíženě. už tři měsíce byla tady a všichni si mysleli, že přestoupila do soukromé školy ve Francii. Jen kvůli tomu, že její rodiče by nesnesli potupu, že jejich dcera propadla anorexii a bulimii, popřípadě se řezala do zápěstí. Jediný, kdo jí tady podporoval jsem byla já a její starší bratr Calvin, který však studuje v Londýně.
"To ti řeknu až za chvíli, ale nejdřív mi řekni, jak se cítíš ty." usmála jsem se na ní a pak kývla směrem ke stolečku. "Jinak doktor minule říkal, že musíš mít pořádný příjem kalorií tak ti nesu tvoje milované karamelové macchiato s dvojtou šlehačkou a makaronky." mrkla jsem na ní a ona se zasmála.
"Páni, moc ti děkuju! Příště můžeš vzít ještě donuty! Mám na ně strašnou chuť." zasmála se a lokla si své kávy, to samé jsem udělala i já. "Jinak mám se už o dost líp, brzo mě i pustí, akorát musím přibrat ještě dvě kila." pousmála se a vzala si světle zelenou makaronku, do které se s chutí zakousla. Už si ani nepamatuju, kdy takhle jedla.
"Už se na to moc těším, přeci jen je to maturitní ročník a já ho nechci prožít jenom s Donnou a Camille." řekla jsem s menším šklebem.
" To tě chápu, pořád dolézají?" zeptala se se smíchem a já jen kývla.

"Vážně? Vážně ses s ním vyspala?" řekla vyděšeně Debby, ale zároveň se smála. Seděly jsme na postely a dojídaly poslední makaronky. Řekla jsem jí naprosto všechno, jelikož jsem jí věřila, že to nikomu neřekne.
"Jo, ale kdybys ho viděla tak uděláš to samí." vysvětlila jsem a taky se zasmála.
"To se teprve uvidí." zazubila se a já se nakonec podívala na hodiny.
"Už budu muset jít, dneska je zahajovací večírek a jako předsedkyně maturitní komise nesmím bohužel chybět." řekla smutně, ale zároveň i se smíchem.
"Chápu, povinnosti volají." pověděla stejně jako já.
"Přijdu brzo, ještě tenhle týden." utěšila jsem jí, potom ještě po minutovém loučení jsem odešla.

-Pohled Andrewa-
Není nic lepšího, než jet pořádném autě pořádnou rychlostí. Za půl hodiny už ta blbost, teda akce na zahájení školní roku, začínala. Konala se v zahradách na kraji New Yorku, tudíž jsem mohl jet rychle po skoro prázdné dálnici v tátově černém Range Rooveru. Kdyby na to přišel, že jsem si půjčil jeho auto, zabije mě. Při mém štěstí je zrovna teď někde v Norsku.
"Už víš konečně její jméno?" zeptal se mě John, sedící vedle mě na místě spolujezdce v tmavé modré košili s tříčtvrtečním rukávem.
"Ne, ale už vím, že má přítele a její rodiče budou pořádně zazobaní." odpověděl jsem se šklebem. "Nemluvě o tom, že strašně ráda odpovídá neurčitě." dodal jsem po chvíli a ještě trochu víc sešlápl plyn.
"Tak to vypadá jako pořádná výzva, ale to zvládneš. Stejně jako já s El." řekl a při vyslovení jména mé sestry se usmál jako idiot. Jen jsem nad tím protočil očima, jelikož si toho asi nevšiml, ale ona ho nemá tak ráda jako on jí. Ovšem já nechci být ten, kdo zraní jeho city. Na to jsem až moc dobrý kamarád.
"Samozřejmě, že to dám. Žádná holka nikdy neodolala Andrewovi von Clausewitz." řekl jsem a povytáhl jeden koutek do menšího šklebu.
"Myslím, že bys měl uvažovat o zkrácení příjmení. Nejenže si ho sotva pamatuju, taky mi skoro nejde ani vyslovit." řekl se smíchem Jonathan.

"V tom případě, bys měl znovu zavolat svojí logopedce." opáčil jsem a tentokrát jsem se začal smát já.

1) Čekali jste, že El půjde navštívit svojí kamarádku?
2) Bude tam Debby nějak důležitá?
3) Volná diskuze...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Carly Carly | 21. června 2013 v 13:01 | Reagovat

1)Ne:D
2)Možná jo,vážně nemám tušení:):-D
3)Moc se těším na další díl:-)

2 oficiallberry oficiallberry | E-mail | Web | 21. června 2013 v 14:11 | Reagovat

Vůbec
Asi jo
Dneska jsem si přečetla ty díly a je to boží hezky píšeš

3 Timi Timi | Web | 21. června 2013 v 15:16 | Reagovat

1) To som nečakala, ja že nejakého chalana :D
2) U teba nikdy nič neuhádnem, takže vážne neviem :D
3) Som zvedavá ako to bude s Andrew a s tou babou. Jeho pohľad ma viac zaujal :)

4 Whitney Whitney | E-mail | Web | 21. června 2013 v 16:02 | Reagovat

1) Ani ne :D
2) Měla by být, je fajn :D ale kdo ví...:D
3) dokonalý, Andrew je úžaný :3

5 Džejn. Džejn. | Web | 21. června 2013 v 18:42 | Reagovat

1) ne
2) mohli by jí pustit a nějak by zamíchala dějem :D třeba by John chtěl jí místo El a El by se do něj zrovna zabouchla :D

6 Ssim Ssim | Web | 21. června 2013 v 18:56 | Reagovat

1) tak to fakt nie! :D
2)možno áno, no ťažko povedať
3)opäť musím pozanamenať, že píšeš úžasne! :)

7 Džejní Džejní | Web | 21. června 2013 v 20:50 | Reagovat

1) ani nie.
2) no v to dufam! som zvedava ci a ako ju dalej zapojis do deja, ale ja by som bola velmi rada keby sa objavila aj v dalsich castiach :)
3) ta posledna veta ma rozosmiala :D a mohlo by sa nieco zaujimave stat na tej akcii kam obaja idu.

8 hanina:) hanina:) | Web | 22. června 2013 v 9:23 | Reagovat

1) ne:D))
2) vypadá že asi jo:D
3) super díl!

9 Sonia Sonia | Web | 22. června 2013 v 11:55 | Reagovat

1. kamarádku ne...
2. určitě:D
3. tenhle příběh se mi strašně líbí! jen tak dál.... :)

10 Lulu - my--crazy--world.blog.cz Lulu - my--crazy--world.blog.cz | E-mail | Web | 22. června 2013 v 16:07 | Reagovat

1) Ne, to sem vůbec nečekala :D myslela jsem si, že de za dalším milencem a ona místo toho šla za kamarádkou :D to bych do Ell
vůbec neřekla
2) No asi jo, když se tam zmiňuje :D třeba chce El bratra :D nevím :D
3) opravdu krásné

11 Kath♥(Horalka) Kath♥(Horalka) | E-mail | Web | 23. června 2013 v 9:43 | Reagovat

1) Vůbec ne. Myslela jsem, že se jde vyspat s psychologem :D
2) No když se ptáš, tak asi jo :D

12 Enn Enn | E-mail | Web | 23. června 2013 v 9:48 | Reagovat

1) Vůbec ne.
2) Když se o tom zmiňuješ, tak asik ano no. :D

13 Enn Enn | E-mail | Web | 23. června 2013 v 9:49 | Reagovat

[12]: jinak, na blogu je článek - omluva, tak se tam kdyžtak podívej:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama